Lháři a vrazi. Karikatura ze dne 9. 7. 2016 v ČTXT
Po sedmi letech práce byla zveřejněna zpráva The Iraq Inquiry, nazývaná také Chilcotova zpráva podle jména předsedy vyšetřování sira Johna Chilcota. A potvrdila jen několik drobných podezření a několik dalších, která byla více než zřejmá již před 13 lety.
Potvrzuje to existenci paktu pro koordinovanou kampaň s cílem zmanipulovat veřejné mínění a přesvědčit lidi, že se snaží zabránit intervenci v Iráku, i když všechny ryby už byly prodané a oni na to kašlali. Chtěli svou válku. A Aznar byl pro.
Dne 8. listopadu 2002 Rada bezpečnosti OSN jednomyslně přijala rezoluci č. 1441(PDF), která Iráku nabídla "poslední šanci" splnit své závazky a stanovila podrobný harmonogram odzbrojení. Byla to první kapitola toho, co se mělo stát festivalem lží s katastrofálními důsledky.
Dne 5. února 2003 předložil Collin Powell Radě bezpečnosti OSN studii, která podle jeho slov obsahovala důkazy o údajném iráckém programu zbraní hromadného ničení.
-Všechny použité obrázky jsou dílem Collina Powella(PDF - 8,5Mb)
-Přepis. Kopie v archivu z webových stránek U.S. Departament of State)
-Kompletní projev (video)
Záznamy, fotografie, virtuální rekonstrukce a na nich založené závěry nebyly ničím jiným než špatným scénářem, který umožňoval vytvářet tvrzení založená na podezřeních, a tak vynášet soudy pouze na základě náznaků. Přehlídka, válka už byla v plném proudu.
Pro představu o slabosti důkazů a obecně nekvalitním vysvětlení (zdůvodňovaném bezpečnostními důvody) uvádíme, jak Collin Powell prokázal existenci některých chemických zbraní:
"Toto je jedno z 65 míst v Iráku, o kterých víme, že tam mají chemickou munici. Zde se Iráčané objevili se čtyřmi vzorky chemických zbraní.
Zde vidíte 15 žlutých a červených bunkrů. Čtyři červené čtverce představují aktivní bunkry s chemickou municí.
Jak to vím?
Dovolte mi, abych vám to přiblížil. Podívejte se na obrázky vlevo, při bližším pohledu jsou to čtyři chemické bunkry, dva kruhy představují bunkry, ve kterých je uložena chemická munice".
Aby toho nebylo málo, několik odborníků podle deníku The Guardian poukázalo na to, že nejméně 10 z 19 stran dokumentu nazvaného"Irák: jeho infrastruktura utajování, lží a zastrašování" bylo zkopírováno z různých akademických prací, včetně práce studenta Ibrahima al-Marashiho z Kalifornie. Zpravodajské služby, ne tak chytré.
I tak jim to ale stačilo k tomu, aby vedli válku. Dne 20. března 2003 poslali inspektory do háje a začali dělat to, co mají nejraději - zabíjet pro mír a bezpečnost.
"Toto je okamžik pravdy pro svět", tak George Bush odstartoval celý svrab touto blbou frází.
Všichni si pamatujeme, jak to dopadlo: zbraně hromadného ničení, kterými se zdůvodňovaly petardy v Iráku, se nikdy nenašly.
Reakce tří válečných lhářů z Azorských ostrovů byly různé, ale se společným scénářem: bylo to nutné, udělali by to znovu, a i když uznávají, že lež byla jedinou záminkou, stále tvrdí, že v té době to byla nezpochybnitelná pravda.
Nejcyničtějším ze tří vražedných lhářů byl zřejmě José María Aznar, který si dovolil připustit, že to, co tvrdili, že vědí beze stopy pochybností, ve skutečnosti tehdy nikdo nevěděl. A přiznal to za potlesku, předpokládám ostatních fanatických příznivců bezdůvodného sypání bomb.
Nyní je mezi vražednými lháři módní písničkou opakovat jako papoušci bez hlavy, že "Španělsko" se války neúčastnilo, že nevystřelilo ani jednou. Nejenže to není pravda, padl více než jeden výstřel, ale je to také další hanebný způsob, jak považovat za samozřejmou podporu jednostranně rozhodnuté války, čirý intervencionismus, který živil a vykrmoval démony, kteří nadále straší Evropu a svět.
Válečné zločiny spáchané Spojenými státy v Iráku a mechanismy odpovědnosti(PDF)
