Stalo se to v Tennessee, ale mohlo se to stát kdekoli jinde. Školská rada McMinn County 10. ledna odhlasovala zákaz (říkají tomu "stažení") grafického románu Arta Spiegelmana Maus, světově proslulého díla o holocaustu a vzpomínkách, které v roce 1992 získalo mimo jiné první a jedinou Pulitzerovu cenu za komiks.
Deset členů rady, Mike Lowry, Bill Irvin, Quinten Howard, Jonathan Pierce Mike Cochran, Donna Casteelová, Sharon Brownová, Tony Allman, Denise Cunninghamová a Rob Shamblin, hlasovalo pro vyřazení ze seznamu četby, aby studenti v předmětu výtvarný jazyk neměli ke knize ve školách přístup.
V pokračování nedávné vlny konzervativních iniciativ na zákaz knih hlasovala školská rada McMinn County pro její zákaz s odůvodněním, že obsahuje osm nadávek včetně"God Damn" a"nahé obrázky" (kresby) žen (sic), v tomto případě myší, jak se rozumí.
V případě nadávek se zdá, že právě ono "God Damm" je hlavní příčinou, a opět tak vystupuje do popředí absurdita náboženské cenzury božích právníků-zaječů.
Je to pěkný způsob, jak zkrátit stovky stran zásadní klasiky. Každý, kdo ji četl, ví, že si nepotrpí na lživost, ani neobsahuje zvlášť "pornografické" scény, k tomu má daleko. Ve skutečnosti byste museli hodně hledat, abyste našli něco, co by se podobalo oplzlostem, o nichž se říká, že je obsahuje. Další pasáž puritánství dovedená do extrému.
Celkově je to všechno tak groteskní, že nevím, kde začít se svým názorem. Lze si jen vzpomenout na kapitolu, rovněž velmi absurdní, týkající se Mause, kdy byl v roce 2015 komiks stažen z ruských obchodů kvůli "nacistické propagandě".
Z jednání není k dispozici žádný videozáznam, ale existuje tento úplný přepis zápisu.
Z přečtení zápisu je zřejmé, že účastníci jsou absurdně chichinabističtí a moralističtí. Jako ústřední téma si stanovili debatu o používání "sprostých slov", v níž rekonstruují surrealistický scénář tak, aby zpochybňování "sprostoty" převážilo nad jakýmikoli jinými úvahami.
Zdá se, že zapomínají, že několik výlevů a nějaká ta nahota (nevím přesně, kde to je, a to jsem si MAUS I a II přečetl znovu, tuším, že je to viněta o sebevraždě jeho matky) bez jiného záměru než ukázat reálie v takovém kontextu, jaký mají postavy, by měly být považovány za něco tak přirozeného, jako je neoddělitelná součást díla.
Rekonstrukce dějin prostřednictvím vzpomínek autorů, kteří je prožili, s cílem recyklovat je a přepsat, udělat z nich jakousi disneyovku, je jednou z nejabsurdnějších forem nového prudérního revizionismu.
Kromě toho, čeho si myslí, že dosáhnou teď, když se zákazu chopila polovina světových médií? Jakou reakci očekávají od studentů a široké veřejnosti? Co by se stalo, kdyby se zítra ve škole objevily stovky studentů s výtiskem MAUS v podpaží?
TN Holler zavolal na radu a zeptal se, jestli s rozhodnutím souvisí skutečnost, že kniha pojednává o holocaustu, a bylo mu řečeno, že ne. TN Holler se však domnívá, že v atmosféře konzervativní cenzury, přijetí zákonů o vybílení dějin, které hrozí učitelům, kteří učí pravdu, pokutami, a v tlaku na celostátní zákazy knih ze strany skupin jako"Maminky za svobodu" (svoboda pro vlastní, víte?) je na místě se ptát na načasování.
Velká část diskuse se točila kolem toho, jak se vybírají knihy do učebních osnov, a ukazovala prstem na státní standardy, které se v poslední době staly oblíbeným úderným pytlem konzervativců. Diskutovalo se také o možnosti "vystřihnout" slova považovaná za nevhodná a/nebo vulgární, ale bylo rozhodnuto, že lepší bude zakázat grafické romány úplně.
TN Holler také připomíná, že v prosinci loňského roku byl ve východním Tennessee po 17 letech práce propuštěn učitel Matthew Hawn za to, že vedl diskusi o privilegiích bílé rasy. A zákonodárný sbor státu Tennessee nedávno schválil svůj "zákaz proti CRT", který hrozí masivními pokutami učitelům nebo školním obvodům, které budou učit pravdu o naší historii a rase.
Justin Kanew se také domnívá, že "bez ohledu na důvod tohoto rozhodnutí se nacházíme v atmosféře, v níž je veden trvalý útok proti našim školám, učitelům a pravdě".
Rozruch proti kritické rasové teorii, kterou vytvořily republikánské think tanky za účelem politického zisku, se stal pro lidi na pravici záminkou, aby se snažili zastavit iniciativy v oblasti rozmanitosti, rovnosti a inkluze a obecně věci, s nimiž nesouhlasí, a nyní přišel konzervativní zákaz knih v pravý čas. Musíme učit pravdu o naší historii. Jinak se bude opakovat, uzavírá Kanew.
Někteří z přítomných na schůzi, kde se o zákazu rozhodovalo, prý vystoupili na obranu knihy a mnoho učitelů v kraji bylo rozhodnutím rozrušeno, jiní se zdáli být pro odstranění sporných slov:
Zde je vyjádření některých členů rady na tomto zasedání.
Tony Allman, člen školské rady: "Školní rada se rozhodla, že se bude zabývat otázkou, zda je možné, aby se kniha dostala na veřejnost:
"Proč vzdělávací systém podporuje takové věci, je to nemoudré a nezdravé... Nepopírám, že to bylo strašné, brutální a kruté. Je to, jako když se díváte na televizi a objeví se nadávka nebo nahá scéna, byl by to stejný film i bez ní. No a tohle by byla stejná kniha i bez toho... Kdybych měla dítě v osmé třídě, tohle by se nestalo. Kdybych ho měl přestěhovat a učit doma nebo ho dát někam jinam, tohle se nestane."
Jonathan Pierce, člen školské rady:
"Moje námitka, a omlouvám se všem, kteří tu sedí, je, že záleží na mých normách - a já jsem asi největší hříšník a nejhrubší člověk v této místnosti, můžu to dát před dítě a říct, přečti si to, nebo je to součást tvého čtenářského úkolu?"
Mike Cochran, člen školské rady:
"Chodil jsem sem do školy třináct let. Učil jsem se matematiku, angličtinu, čtení a dějepis. Nikdy jsem neměl knihu s nahým obrázkem, nikdy jsem neměl knihu s vulgárními výrazy.
Ve třetí třídě za mnou přišel jeden spolužák a řekl: 'Co je to za slovo? Vyslovil jsem ho a bylo to "damn" a byl jsem na sebe pyšný, protože jsem ho vyslovil. Běžela rovnou za učitelkou a řekla jí, že nadává. Kromě té knížky, kterou si myslím přinesla z domova, jsem teď ve škole viděla nadávku v učebnici. Takže tuhle myšlenku, že k výuce dějepisu musíme mít ve třídě takový materiál, neberu. "
Julie Goodinová, vedoucí výuky:
"Mohu mluvit k dějepisu, byla jsem učitelkou dějepisu a na holocaustu není nic hezkého a pro mě to byl skvělý způsob, jak zobrazit strašnou dobu v dějinách.
Pan Spiegelman udělal to nejlepší, co mohl, aby ztvárnil odchod své matky, a to nás dělí téměř 80 let. Pro tuhle generaci je to těžké, tyhle děti o 11. září ani nevědí, ještě se nenarodily.
Pro mě to byl jeho způsob, jak předat poselství. Jsou ta slova sporná? Ano, není nikdo, kdo by si myslel, že nejsou, ale když vyjmeme první část, nezmění to význam toho, co se snaží zobrazit, a autorská práva... Mám žáka osmé třídy, a i kdyby tu knihu stáhli, chtěl bych, aby ji četl, protože musíme učit naše děti.
jsou tato slova správná? Vůbec ne, to je nepřijatelné, ale problém je v tom, že od samotného holocaustu nás dělí 80 let. Jen si myslím, že je to vážné východisko pro naše učitele. Jsem zapálená pro historii a nerada bych naše děti o tuto možnost připravila. Budeme tato slova z této knihy učit jako slovíčka? Ne, znáte mě dobře, Tony Allmane."
Melasawn Knights, vedoucí federálního programu:
"Myslím, že pokaždé, když učíte něco z historie, lidé se věšeli na stromech, lidé páchali sebevraždy a byli zabíjeni, bylo zabito přes šest milionů lidí. Myslím, že autor to vykresluje, protože je to skutečný příběh jeho otce, který to prožil.
Snaží se to vylíčit co nejlépe, jazykem, který zvolil, aby se vztahoval k té době, možná aby pomohl lidem, kteří tam v té době nebyli, aby se s těmi hrůzami opravdu ztotožnili.
je ten jazyk sporný? Jistě, myslím, že je to způsob, jakým ten jazyk používá, aby to zobrazil... Snažíme se psát, jak nejlépe umíme, a dodržovat zákony, a to je to, co cítíme, že jsme udělali nejlépe, jak jsme mohli, abychom řešili obavy ohledně toho jazyka. Myslíme si, že je to cenná kniha, a většina dozorčích orgánů, kteří jsou zde přítomni, ji četla."
Steven Brady, instruktorský supervizor:
"Každá hodina, kterou vedeme, nám dává příležitost udělat změnu k lepšímu pro naše studenty. Když učíme charakterové návyky, učíme naše studenty být lepšími lidmi. Bývaly doby, kdy se to doma dělo každý den, ale když se zamyslíme nad tím, co se děje nyní, a nad životy našich studentů, mnozí z nich žijí v rozvrácených domovech, kdy jeden den jsou v jednom domě a druhý den v jiném. Seznam věcí, se kterými se musí vypořádat, je nekonečný. Ať už si to uvědomujeme, nebo ne, škola je v životě mnoha našich studentů tím nejstabilnějším.
To, co studenti vidí a slyší tam, kde žijí, nemusí být v některých prostředích vhodné a my máme možnost každou vyučovací hodinou změnit to, co naši studenti považují za správné. Máme možnost ovlivnit jejich etiku, morálku a vzdělání.
Oceňuji postoj, který všichni zaujímáte, abyste ujistili veřejnost, že nám záleží na našich dětech, a věříme, že je důležité naučit naše studenty rozlišovat mezi dobrem a zlem a pomoci jim stát se etickými lidmi se soucitem a morálkou s respektem k ostatním.
Nepropagujeme používání těchto slov, pokud něco propagujeme, tak to, že tato slova jsou nevhodná a je lepší je nepoužívat. Jsou nevhodná pro školu, jsou nevhodná pro naši konverzaci zde a můžete je slyšet doma, můžete je vidět v televizi, ale my je nepropagujeme.
Z této knihy si můžeme odnést mnohá ponaučení o tom, jak se chováme k druhým, jak mluvíme, co říkáme, jak se chováme a jak vytrvat. Chtěl jsem jen, abyste pochopili, proč jsou tyto lekce strukturovány tak, jak jsou, a jak je tento text obklopen úryvky a články a věcmi, které děláme, abychom si vybudovali tyto základní znalosti a možnost, kterou máme, abychom změnili životy našich studentů."
Zkrátka konzervativní a ultrakatolický flanďáctví v té nejčistší podobě.
Reakce
A zde je reakce Arta Spiegelmana. Ve zkratce označil školskou radu za "orwellovskou", že je šokován a že mu celá věc připadá šílená. Šílenství.
Streisandův efekt
Opět se projevil Streisandův efekt, po mnoho dní se Maus objevuje na seznamu nejnavštěvovanějších knih na Amazonu. Tak se 31. ledna (datum tohoto snímku) objevují tři vydání Mause na pozicích 1, 3 a 7.
Kopie v archivu, když jsem kopii uložil, pozice se změnily na 1, 3 a 9.
Obchod s komiksy rozdává výtisky zdarma
Nirvana Comics, a comic book shop in Knoxville announced Thursday that it would give away copies of MAUS for students interested in reading it who want to learn more about the Holocaust. Zdroj (sledujte pomocí VPN).
Oznámení obchodu na Instagramu
Z obchodu oznámili, že budou rozdávat výtisky knihy, protože "věří, že je to povinná četba pro každého". Uvedli, že jediné, co musí studenti udělat, je objednat si výtisk tak, že jim zavolají nebo je kontaktují na sociálních sítích. Upozornili však, že mají omezený počet výtisků, takže může vzniknout čekací listina.
Uvádějí, že zadali velkou objednávku pro MAUS, která, jak doufají, brzy dorazí, protože všechny jejich obvyklé zásoby byly vypůjčeny nebo prodány.
Dodali, že jednají s mnohem větší organizací o rozšíření programu a že kdokoli může tuto iniciativu podpořit dary. Kromě toho plánují otevřít crowdfunding, aby mohli akci lépe organizovat.
Aktualizace 1. února
Richard Davis, majitel společnosti Nirvana Comics,již vybral přes 88 000 dolarů (a částka rychle stoupá) od 2 800 dárců na Gofundme na nákup výtisků Mause a jejich distribuci studentům.
Projekt Nirvana Comics Knoxville: Maus na Gofundme
A Maus je již zařazen v největším knihkupectví ve Spojených státech Barnes & Noble? jako bestseller. Kopie na Archive.is.
Připomínka
V roce 2005 vyhlásila OSN 27. leden, den osvobození Osvětimi, každoročním Mezinárodním dnem památky obětí holocaustu.
